Žiju tady s Vámi a chci, aby se nám tu dobře žilo. S Občanskou demokratickou stranou držíme směr našeho města.

Jako učitel, který se v roce 1986 přistěhoval do Trutnova, jsem měl dvě předsevzetí: říkal jsem, že nechci učit na základní škole a nechci dělat politiku. A jak to v životě chodívá, nakonec se mně nesplnilo ani jedno z nich. Osm let jsem byl ředitelem jedné ze zdejších základních škol a v roce 1994 jsem vstoupil do politiky. K tomuto kroku mne přesvědčil kamarád. „Když tady něco kritizuješ, pojď si to zkusit sám“, řekl mi tehdy. Překročil jsem pomyslný Rubikon a podepsal přihlášku do Občanské demokratické strany. Jsem v ní doteď a nelituji toho.

Ve službě Trutnovu a jeho občanů
Hned v onom roce 1994 jsem kandidoval v komunálních volbách. Uspěl jsem a stal se zastupitelem. O dva roky později jsem se stal městským radním. Tímto krokem se přede mnou otevřely obzory a děje, o kterých jsem do té doby měl jen velmi nejasnou představu a omezené povědomí. Získal jsem totiž jedinečnou příležitost poznat, jak funguje město a naučit se vnitřním procesům jeho fungování.

V příštích komunálních volbách v roce 1998 již tehdejší starosta Gustav Hillebrand nekandidoval a doporučil mi, abych se postavil jako volební lídr ODS přímo do první linie. Byl to pro mne křest ohněm, nicméně v této náročné zkoušce jsem uspěl. ODS vyhrála a po ustavení zastupitelstva jsem byl následně zvolen starostou. Našli se tehdy tací, kteří mi prorokovali, že v čele Trutnova vydržím jen pár měsíců. Tato chvíle se zatím protáhla na dvacet let.

Svoje zkušenosti z komunální politiky jsem posléze zúročil i ve volbách parlamentních. V letech 2002 až 2008 jsem zasedal v Senátu a od roku 2013 reprezentuji Občanskou demokratickou stranu, město Trutnov a celý Královéhradecký kraj jako poslanec.

Které lampy budou svítit aneb Jak se kdysi žilo v Trutnově
První roky po listopadu 1989 byly velice hektické, ale i svérázné. Vzpomínám si například na dobu, kdy se rozhodovalo, které lampy ve městě budou svítit a které ne. Zkrátka nebyly peníze na to, aby mohly svítit všechny. Po vzniku právní subjektivity měst bylo poměrně těžké hospodařit, protože města sice měla samostatnost, ale zdroje a přísun financí byly dost nejisté.

Když jsem v roce 1998 jako starosta přebíral město, měli jsme na městském účtu mizivých 90 tisíc korun! Z hlediska běhu města a jeho provozu to nebylo k životu. A ještě před koncem předchozího volebního období si město vzalo úvěr na 150 milionů korun od jedné rakouské banky za tehdy velice nevýhodných podmínek.

Museli jsme si vyhrnout rukávy, zatnout zuby a v řadě oblastí vše vystavět zcela od píky. Nastavili jsme například parametry odpadového a skládkového hospodářství. Spustili jsme privatizaci bytového fondu a zbavili jsme se akcií v některých podnicích, které jsme už neměli sílu ovlivňovat. Proběhla transformace vybraných institucí a nastavili jsme laťku tak, aby byl rozpočet koncipován jako přebytkový.

Jsme řádní hospodáři, nebojíme se však investovat
Začali jsme budoucnost města řešit strategicky, nastavili jsme parametry našich firem, škol a předškolních zařízení. Schválili jsme první strategický plán rozvoje města, což byla v té době novinka. Propojili jsme veřejnou správu s lidmi, kteří fungují i v jiných segmentech města a jeho správy. Nepřál jsem si, aby na radnici vznikal skleníkový efekt, kdy se představy a realita rozcházejí. Strategického plánu se pevně držíme do dnešních dní.

Trutnov se nyní nachází ve velmi dobré ekonomické kondici. Významně nám pomáhá boom, ve kterém se nachází ekonomika celé České republiky, protože stát díky tomu vybírá více peněz. Největším příjmem Trutnova je podíl na dani z přidané hodnoty a dani z příjmů právnických osob. Každý rok končí naše hospodaření s vyššími přebytky, než s jakými rozpočet sestavujeme. Není to tím, že bychom byli špatní počtáři, ale při odhadu příjmů vycházíme z konzervativních hodnot.

Náš současný roční rozpočet se pohybuje mezi 500 až 600 miliony korun. Přestože každoročně jako řádní hospodáři vytváříme rozpočtové přebytky, nebojíme se za velice výhodných podmínek půjčit si u banky ještě další peníze, abychom mohli masivně investovat do infrastruktury a modernizace našeho města. Aktuálně si město sjednalo úvěr ve výši 350 milionů korun. Tento úvěr jsme sjednali za extrémně výhodných podmínek. Z těchto prostředků jsme zaplatili zbytek úvěru za kulturní centrum Uffo. Dále z něj budeme financovat středisko volného času a rádi bychom část prostředků využili i na rekonstrukci plaveckého stadionu.

Stojím v čele Trutnova již dvacet let. Pokud se mě někdo zeptá, kolikrát jsem tady s tím chtěl praštit, po pravdě odpovím, že mnohokrát. Ale vždy jsem se znovu a zhluboka nadechl a řekl jsem si, že budu pokračovat.

Nedělám to totiž kvůli tomu, aby mně lidi říkali, že to dělám dobře nebo špatně. Já to dělám, protože tady žiju a chci, aby se žilo dobře nám všem.